Muzikantů s hrdým titulem King of Rock’n’roll máme v dějepisu 50. let hned několik, ale opravdový Král, the King, je jen jediný.

Dnes by se dožil osmdesátky, tak připomenu pár zajímavých písní. (aktualizováno)

That’s When Your Heartaches Begin
Ve svých osmnácti přišel do studia Sun Sama Philipse natočit si soukromá dema a mezi nimi byla i tato srdceryvná balada. Nechápu, jak z těch zvuků Sam Philips poznal, že před ním stojí pěvecký fenomén, který se za tři roky zlomí top 100. Asi génius, nebo co…

A stejný doják o tři roky později

 

That’s All Right, Mama
První pořádná nahrávka. Aby si mohli posluchači r. 1954 vychutnat rock’a’billy cover Big Boy Crudupa , DJ lokálního rádia prozradil do jaké střední školy Elvis chodil. Na třídně i rasově segregovaném jihu bylo rázem vymalováno: Ty voe, to zpívá běloch. A má feeling jako černoch!

 

Blue Moon of Kentucky
Úlet B strany prvního singlu vyvstane hlavně v porovnání s bluegrassovým 3/4 valčíčkem Billa Monroea

 

Good Rockin‘ Tonight
A ještě jedna pecka ze Sun sessions. Takto Elvis přetavil píseň z r. 1947, čili vykopávku už v době nahrávky.

 

Heartbreak Hotel
Mix bílé a černé hudby, echo jako ze studia Sun, klavír a úsečné kytarové sólo á la ranné nahrávky Chucka Berryho pro Chess. A první zlatá deska po příchodu k RCA.

 

Hound Dog
Elvis byl vůbec mistrem cover verzí, u mnohých písní se na originální interprety prostě zapomnělo. To je případ i klasické vypalovačky Hound Dog. Původně šlo o standardně odvedenou r’n’b dvanáctku a Elvis ji v r. 1956 zařadil do koncertního playlistu jako „pakárnu“.

To ovšem netušil, že ho v nedůstojné Steve Allen Show donutí ve fraku zpívat tuto píseň živému bassetovi!
 
Hned druhý den při nahrávací frekvenci pak navztekaný Elvis, rozhodnutý, že teď všem ukáže, skoro sedřel kapelu z kůže, než z ní po třiceti pokusech vytřískal nový a geniální zvuk: Sebe a kapelu změnil v jednolitý pulsující a rachotící stroj, který za dvě minuty dvacet zválcoval vše, co do té doby populární hudba slyšela!
 
Nelze více! Přímá linka k podobně zničující Twist and Shout od Beatles, hard-rocku a heavy metalu!

 

Blue Suede Shoes
A co měl říkat chudák Carl Perkins? Bouračka zastavila jeho slibně rozjetou kariéru a mezitím si Elvis zcela ochočil jeho nejlepší rock’a’billy. Elvis jako hloupej s Honza s kytarou je prostě k sežrání

I comebacková verze z r. 1968 zněla dost dobře (Black Leather Sessions)

 

Anyway You want Me (That’s How I’ll Be)
K Elvisovi patří neodmyslitelně i dojné balady, které se točí v otravném doo wopovém kolečku C-Am-Dm-G. Ale někdy je to síla. Nebývalo do té doby zvykem, aby zpěvák tak natvrdo „jel“ po svém milostném objektu. jako na další nahrávce z památné nahrávací session 2.7.1956 po Steve Allen Show.

 
I Want You, I Need You, I Love You
Jedno oko nezůstane suché …

 
One Night
… a kdyby jen oko!

 

Peace In Valley
Stejně jako klapačková kytara Scotty Moora patří ke zvuku Elvisových ranných nahrávek i doprovodné vokály Jordanaires, gospelového kvarteta, kterému Elvis na zájezdu slíbil, že až bude slavný, tak s nimi bude spolupracovat. Slib dodržel ku prospěchu obou. A tenhle gospel stojí za poslech.

 

A Big Hunk O‘ Love
Vojna zkrotila už jinší ptáčky a Elvise proměnila dokonale. V popíkovou hvězdu točící jeden úděsný film za druhým. Ale ještě než se tak stane, Elvis natočí labutí píseň své rock-and-rollové pětiletky

 

It’s now or never
Elvisovo „italské“ období, kdy se soustředil na krásu svého hlasu, přineslo několik dobrých snímků.

(Ó sole mio. Tak dobrej jako zajíc ze čtvrtého dílu Jen počkej sice Elvis není, ale snaží se …)

 

Are You Lonesome Tonight
Poznali byste tento valčíček zahraný k tanci a poslechu koloniálním orchestrem? Vaughn De Leath, Bob Haring and the Colonial Club Orchestra, r.1927

a Elvis…

 

In the Ghetto
Škoda, že nezpíval roli Tonyho ve West Side Story, byť se o tom jednalo. Měl by na ni levou zadní a setkání se skladatelem kalibru Leonarda Bernsteina by třeba Elvise pohlo k něčemu lepšímu, než pouhému zachraňování ne příliš dobře napsaných písní. Nestalo se, bohužel.
Dostal-li Elvis do ruky kvalitní materiál, posluchač ani nedýchá.

 

If I Can Dream
V r. 1968 se Elvis vrátil na podia. Comeback to byl slavný, ale Elvis ho bohužel nedokázal využít k hudebnímu znovuzrození. Třetí šanci už mu 42 let života nenabídlo.

Ale balada odkazující na sen Martina Luthera Kinga zůstává krásná i po letech.

Dobrou noc